Náhoda ? přeje připraveným

Veselé historky z natáčení I

Dlouho připravovaný a očekávaný první celodenní trénink Energetická mapa firmy se kvapem blížil a mně vrtalo v hlavě, jak tento jedinečný moment podchytit. Fotit? Natočit? Na internetu jsem viděla za hrst propagačních filmečků, kratších i delších, profi i amatérsky zhudlařených, lepších i … prachbídných, chcete-li to spisovně. Ale kde vzít režiséra, kameramana, zvukaře? Musí to klapnout, jsme přece ti nej…..

Bingo, možná. Můj známý Petr dal čerstvě na známost, že teď dělá kromě muziky i dokumentární film. Pozvala jsem ho na trénink s tím, že se tam zamyslí, jak pro nás udělat video a připadně si udělá i pár fotek pro ilustraci.

A také jsem Petra pozvala, ať se nachytří na naší závěrečné přípravě s Michalem a Tomášem večer před tréninkem. Krátká, vysvětlovací schůzka v zahradní restauračce, na sluníčku, leč ouha. Já se na schůzku spíše dovlekla, než přišla. Vycválal se mnou kůň, já spadla a narazila si … (ne, to ne, žebra, o to bolestivěji). Jak jinak, když je stres, že?

Aby nebylo cválání málo, vycválal i Petr a hned na úvod stres přiživil. Na zítřek už má připraveného kameramana a celý den natočí rovnou z chodu. Jejich Neklamka prý jinak nepracuje, jen s živým, nearanžovaným záběrem, který pak sestřihají. Jak jinak, má-li to být pravdivé?

Chvíli trvalo, než jsme to strávili, i panáka to chtělo, ale to spíš ten koněpád, nakonec jsme to dali na 4 hodiny odpolední části, až bude tréning v plném cvalu.

A výsledek číslo 1., 40 sekundová ochutnávka. Řeklo by se, docela málo na 4 hodiny natáčení, ale má to grády..

Tajemnství požárního poplachu

Veselé historky z natáčení II

Tomáš a já jsme dostali nelehký úukol, požádat naše zákazníky o souhlas s natáčením. Ten jsme dostali večer a tak k obědu nakráčel muž s televizní kamerou. Neklamka totiž točí profesionálně.

Před odchodem na oběd jsme sfoukli svíčku, kterou jsme měli dopoledne uprostřed našeho kruhu a tím jsme zřejmě způsobili požární poplach. Budova byla vyklizena a když jsme se konečně po 2 hodinách vrátili dovnitř, byli jsme tak rádi, že už si kamery nikdo nevšímal.

Ještě o přestávce jsme všichni poskytovali rozhovory jako o závod a měli pocit, že se děje fakt něco mimořádného a nového.

Druhý film trvá 1.30 a filmovou řečí popisuje, co se celý den dělo, bez toho požárního polachu. Tak duchaplní jsme nebyli, abychom to natočili.